Přičiněním babického faráře a příznivce umění Josefa Ševčíka a jeho kaplana J. Demla byl na babickém hřbitově postaven v roce 1905 Bílkův kovový Krucifix (GPS 49.1228300N, 15.7729239E), pod kterým byl r. 1911 páter Ševčík pochován. V roce 1992 byl zkorodovaný kříž nahrazen bronzovou kopií od V. Kolomazníka. V hrobce lesonického hostinského J. Indry (1841–1903) u zadní zdi hřbitova je osazena Bílkova plaketa z pálené hlíny Hlava Krista u kříže (1902) s Bílkovým nápisem Památce Jana Indry.
F. Bílek v r. 1904 vytvořil pro zdejší kostel také dvě barevné korouhve o rozměrech 158 x 98 cm (malované temperami na plátně), první s názvem Kristus zachycuje portrét Krista, na druhé pojmenované Matko je zobrazena podobizna Panny Marie. Obě korouhve, jejichž mimořádnost spočívá zejména v tom, že se jedná o jednu z mála barevných výtvarných prací, které si vytvořil Bílek na plátně sám, jsou dnes uloženy v brněnském Diecézním muzeu. V babickém kostele se nachází originál Bílkova krucifixu a čtyři lucerny vyrobené podle Bílkova návrhu (původně tvořily jeden celek s korouhvemi).
Babice navštívil třikrát také O. Březina, dvakrát aby se setkal s farářem Ševčíkem (poprvé v r. 1905 zde byl zrovna přítomen i F. Bílek), potřetí aby se zúčastnil Ševčíkova pohřbu.
Hrob Josefa Ševčíka.
Hrobka J. Indry.
Korouhev.
Korouhev.
Vysočinou po stopách Otokara Březiny a Františka Bílka
Podrobnější elektronická verze k tištěné mapě vydané v roce 2022.